Foto: Archiv Tomáše Rychnovského

Psychika se vždy projeví na těle. U bolestí je třeba hledat příčiny, říká Tomáš Rychnovský

„V pohybovém aparátu se zobrazuje stav naší mysli. To je stará pravda,“ říká fyzioterapeut Tomáš Rychnovský, který je známý tím, že u svých klientů léčí bolesti nejen fyzické, ale i psychické.

Zveřejněno: 11.05.22

Věří totiž, že obojí je spolu velmi silně propojeno. „Je to dáno tím, že emoční část mozku vždy ovlivňuje hormonální řízení celého těla a svalové napětí ve všech svalech. Podle kvality tohoto napětí a jeho distribuce v těle lze pak velmi cíleně přiřadit k bolesti fyzické i možné psychické příčiny. Kvalita napětí samozřejmě není důvodem bolesti u všech, to ne. Ale pokud je a neřeší se, jen tělesná léčba často není dlouhodobě úspěšná,“ vysvětluje. S Tomášem jsme si povídali například o tom, proč má mysl větší sílu než tělo, jak napravuje psychické příčiny nemocí či neplodnost a jak mu práce s klienty mění vlastní život.

Občas se můžeme dočíst, že konkrétní typ bolesti je spojen s určitým emočním blokem, například bolest na ramenou – moc si toho na sebe bereme, bolest hlavy – trestání sebe sama za něco, a tak dále. Máte zkušenost, že se to dá takto, alespoň v některých případech, zobecnit?

Pokud máme psychosomatickou bolest, tak se de facto trestáme vždy a jdeme takzvaně “proti sobě”. Nejsem vždy příznivcem těchto zobecnění, která zmiňujete. Jsou sice celkem výmluvná, ale protože je to potom "všem jasné", tak se v hloubce člověka nic neděje. Mnoha lidem je "jasné", proč a jak jsou ne-šťastní a stejně se z toho neumí vymotat. Rychlá poznání a řešení nemusí vést k opravdovému vnitřnímu uzdravení a klidu. V tom hledání je třeba najít smysl. Je tedy vhodné ptát se, proč se rozčilujeme, proč má něco nebo někdo takovou moc, aby nás rozesmutnil. My sami rozhodujeme o tom, co nás zraní. To je někdy celoživotní téma.

Na čem závisí to, zda se psychický problém projeví i na fyzické úrovni? Platí tam nějaké pravidlo?



Když si uvnitř sebe neumíme poradit s nějakým tématem, respektive postojem k situaci, tak se to vždy projeví. I nevědomě na napětí svalů, které lidé často nevnímají. A někdy se může projevit psychická tíže vznikem bolesti. Naše odolnost proti psychickému tlaku či smutku je individuální. Pokud vnímáme, že něco v nás není pohodové, je dobře s tím něco vědomě dělat. Dlouhodobější smutek nebo jiná emoce nás také vyčerpávají, což zvyšuje šanci na vznik bolesti a opotřebení těla.

Kdysi jste v jednom rozhovoru zmínil, že mysl má větší sílu než tělo. Stojíte si za tímto názorem pořád? Měl byste nějaký příklad z praxe, kdy se vám to potvrdilo?

Sval se při náročnějším soustředění a práci unaví daleko později než mysl. Tělo by bez mysli bylo nic. Jen hmota. Proto je nutné, abychom si neustále připomínali, co je tady na světě cílem...  Příklady, kdy měla mysl větší sílu než tělo, máme každý den před sebou. Každý, kdo se rozhodne, může změnit cokoliv. Svou váhu, kondici, mentální stav i bolest zad. 

Mám obsáhlejší, ale výmluvný příklad z nedávné doby… Přišel ke mně úspěšný člověk, kterého rok trápila píchavá bolest z oblasti mezi lopatkami nahoru do krční páteře a lebky a měl bolest i vepředu na hrudní kosti. Přicházela během dne několikrát nezávisle na tom, co pacient dělal. Byl léčen v jednom větším zdravotnickém zařízení půl roku a velmi intenzivně. Za tu dobu ho léčba stála čtvrt milionu korun. Zabrala však jen částečně a poté přišel ke mně. Po deseti návštěvách během jednoho měsíce je nyní v pořádku. I u mě zvolil intenzivní režim terapie a dostali jsme se na opravdový důvod bolestí. Jedním byla jeho hrudní páteř, její dysfunkce a opakující se blokády žeber. Druhým, zásadnějším důvodem, byl jeho hluboký pocit o sobě samém. Více než čtyřicet let jej tento pocit stahoval, i když ten člověk reálně dokázal hodně věcí. Měl v sobě ale neustálý tlak na sebe, který mu způsoboval paralyzující bolesti i třesy a slabosti. Sám mi řekl, že pro něj bylo nejtěžší připustit, že by jeho psychické nastavení mělo na vznik bolesti těla takový vliv. Spolupráce s ním ale byla skvělá, protože chtěl něco měnit.

Jako fyzioterapeut dokážete klienta na místě „napravit“, případně mu poradíte nějaké cviky na doma. Co když má ale daný problém právě psychickou příčinu? Jak tedy potom při léčbě postupujete?

Ano, tělo je možné přirovnat ke skládačce, kterou je někdy velmi lehké opravit. Potíž je to řízení. Pacient se někdy musí naučit lépe vnímat své tělo nebo dobře cvičit, někdy naopak musí cvičit méně. Když řešíme psychiku jako strůjce bolesti v těle, vždy je nutné odkrýt, proč se to děje. Proč danou situaci nevidíme neutrálně nebo jako možnost něco změnit, ale proč se na ni díváme jako na něco, co nás nejrůznějším způsobem trápí. A pak jsme nespokojení a nadáváme.

Na to, jak změnit u klienta pohled na vše, co se kolem nás děje, mám nejrůznější techniky, ale chci zmínit zásadní věc. Považuji za důležité, aby terapeut měl osobní zkušenost s prací na sobě přes nejrůznější situace ve svém životě, a to s dětmi, partnery, kolegy, ale i se sebou samým. Potkají nás nepříjemné chvíle, rozvody, “starosti” s dětmi, hádky, smutky, viny i vzteky. To všechno jsou možnosti stát se odolnějším, lepším člověkem. Pokud jsem upřímný a chci těchto příležitostí využít, naučím se o sobě důležitá poznání. A stávám se čím dál větším odborníkem i člověkem. Terapeut nemá být studený, profesorský a vzdálený. Musí se umět na pacienta naladit. Pokud mám někoho vést, musím i já v životě vést sám sebe a musí to být ze mě cítit.

Jsou nějaké rozdíly mezi muži a ženami ohledně toho, co jim v životě nejčastěji schází?

Všem schází to jediné – kladný vztah sám se sebou. A projevuje se to nejrůznějším způsobem. Někoho trápí strach, jiný si nevěří, další se považuje za člověka nedobrého až špatného, za člověka bez hodnoty, opuštěného, další vyloženě za blbce. To máte různé. Přitom nemluvím o lidech, kteří jsou léčeni na psychiatrii. Tento negativní vztah k sobě má v nějaké míře každý druhý člověk.

Lidé si fyzioterapii nejčastěji spojují pravděpodobně s řešením bolestí zad, hlavy, kloubů… Fyzioterapeutka Ludmila Mojžíšová však například vyvinula svou metodu na léčbu neplodnosti. Používáte tuto metodu? Chodí za vámi ženy, které chtějí neplodnost řešit?

Pro mě byl inspirativní styl přemýšlení paní Mojžíšové ohledně propojenosti míst na těle, která spolu souvisejí. Nemožnost otěhotnět je multifaktoriální, proto i její přístup k problému, kdy chtěla ženy podpořit, měl sílu. Já osobně vnímám, že je potřeba se zaměřit na specifická ztuhnutí břišní a pánevní oblasti a jiných míst, která s nimi souvisí. Často řeším také psychické rozpoložení ženy a zaměřujeme se na její osobní témata.  Znovu bych rád upozornil na terapeutické propojení vzdělanosti a znalosti i lidského přístupu, který je nejen v medicíně potřeba.

Jak vám osobně při práci s klienty pomáhá vlastní zkušenost a práce sám na sobě? Která uvědomění či techniky vás osobně v sebepoznání či zpracovávání škodlivých vzorců a myšlenek nejvíc posunuly?

Posunují mě všechny události, které v životě prožívám. S pacienty, s dětmi, s manželkou i přáteli či ostatními. Velmi rád si uvědomuji, čemu ještě já sám dávám příležitost mě zranit, či kde a proč ztrácím klid. Jsem moc vděčný za to, že jsem dostal tu možnost dívat se na sebe a svá témata v čím dál větším sebepřijetí, o kterém se právě s pacienty často bavíme.

Související

Nechte tělo promluvit - začínáme s Core Energetics

Hned čtyři jednoduché prožitkové aktivity používané v Core Energetic si můžete vyzkoušet každý díky tomuto článku.


Daniel Müller

Odborník v oblasti pilates a zdravotně funkčního pohybu, zakladatel a majitel společností skupiny IQ pohyb. Bývalý závodní plavec se lidskému tělu a pohybu s ním spjatým profesně věnuje již od roku 1994 a komerčně školí od roku 2001. Vystudoval vysokou školu se zaměřením na aplikovanou matematiku.


Pánev, páteř, hlava pro zdravý začátek, to je IQ pohyb

Kvůli vlastnímu zdravotnímu problému s páteří začal před lety pomáhat klientům s bolestmi zad a dalšími omezeními. Daniel Müller, zakladatel a majitel společností skupiny IQ pohyb, se učil nejdříve v Londýně, jak cviky jógy a pilates správně metodicky rozebrat, a jak je pak také didakticky naučit...


Celostní psychosomatika Dr. Dahlkeho

Celostní psychosomatika Dr. Dahlkeho zastává názor, že každá nemoc má svůj původ na úrovni naší psychiky, v každé nemoci je určitý psychický aspekt. K vysvětlení obrazu fyzických problémů pak využívá univerzálně platné duchovní zákony, například princip polarity, rezonance, stínu a další.


Nemoc vždy vzniká na úrovni psychiky. Příčinu je třeba hledat tam, říká psychosomatička

Simona Frydrychová, dnes odbornice na psychosomatiku podle Dr. Dahlkeho, se začala o osobní rozvoj zajímat před více než deseti lety. Její duševní transformaci odstartovala, jak už to ostatně bývá, velká osobní krize.