Foto: Archiv Katarzyna Korda Jedzoková

Přítomnost léčí s příchutí laskavosti, to je mindfulness

Schopnost být v přítomnosti, a také soubor různých technik a nástrojů, jak se dostávat do bdělého stavu. Skrze pozornost zaměřenou na dech i na tělo, skrze kultivaci takzvaného pozorovatele.

Zveřejněno: 25.04.22

“Což znamená, že pozoruji obsah své mysli,” říká o “mindfulness” psycholožka a psychoterapeutka Katarzyna Korda Jedzoková, která se s metodou seznámila už při studiu na univerzitě v Krakově. 

Když se teď zaměříte na svůj přítomný okamžik, jaký je? 

Jsem na zahradě pod rozkvetlým stromem a přítomný okamžik je pro mě krásný a blažený. V momentě, kdy kultivuji svoje “tady a teď” jsem více propojená se svými smysly, s dechem, s tělem, tak jdu do hloubky. (smích) Jsem taková labužnice života, který si ráda vychutnávám. 

Jak si ho vychutnáváte skrze mindfulness? 



Můžeme si to představit na příkladu jídla. Když do sebe něco nacházíte jen tak, a stejně do sebe můžete házet i život a prožitky, tak si nestíháte vychutnat jejich lahodnou chuť. A naopak, když jsme plně v přítomném okamžiku, tak si labužničíme v tom, co se děje. Je to velmi zajímavé, protože i nepříjemné a negativní zkušenosti pak začínají být zajímavé. Nevnímáme totiž jenom jejich povrch, ale jdeme mnohem víc do hloubky. To mě na mindfulness baví – využívat schopnosti zaměřit pozornost do přítomného okamžiku. 

S odstupem se na to asi kouká lépe, ale co dělat v napjaté chvíli? 

Pozorovat, co se děje v hlavě. Tím získávám odstup. Třeba v případě emocí to znamená, že už nejsem naštvaná, ale že vnímám, jak se naštvání objevuje. V momentě, kdy jsem schopná odstupu, není moje reakce tak silná, a jsem mnohem schopnější tvořit svůj život. Schopnosti být v odstupu od svého mentálního obsahu se v psychologickém slovníku říká metakognice – aneb uvědomuji si to, co mi běží hlavou, a z toho vzniká schopnost nehodnocení. Moje hodnocení totiž nemusí být pravdivé. Jdeme proto do hloubky přítomného okamžiku, kultivujeme pozorovatele a nehodnotíme. Důležitou součástí mindfulness je i rozvíjení laskavosti k sobě a k ostatním. Sebe i ostatních si tedy všímáme nikoliv neutrálně, ale s příchutí laskavosti. Vnímám zejména v dnešní době, že mindfulness může pomoct spoustě lidem v tom, aby žili kvalitnější, šťavnatější a naplněný život. 

A co se děje, když nejsme v přítomnosti? 

Naše mysl se může zaobírat minulostí, kterou už stejně nezměníme. Nebo budoucností, která může být úplně jiná, než si teď myslíme. Tímto zaměřením nám ale odchází naše energie, která jinak může být využitá v přítomnosti nejen na to labužničení a vychutnávání krás okamžiku, ale také na získávání informací. Kolem nás je v přítomném okamžiku neustále spousta informací, o které jinak přicházíme. 

Jako třeba? 

Jedeme někam autem známou cestou. Začneme o něčem přemýšlet a lehce přejedeme naši odbočku. Stejné je to v komunikaci mezi lidmi. Když je naše hlava někde jinde, tak přehlížíme signály, které k nám přicházejí z okolí. Může to být i neverbální komunikace a spousta dalších jemných signálu. 

Třeba i signály našeho vlastního těla? 

No jistě. Když trénujeme mindfulness, všímavost, tak jsme vyladění na to, jak s námi naše tělo komunikuje. Dalším aspektem této metody je nehodnocení. Nehodnotíme tedy tolik, jestli věci, které se nám dějí, jsou dobře nebo špatně. S odstupem času totiž spoustě z nás přichází zkušenost, že nepříjemné věci nás velmi posunuly. Z dlouhodobého pohledu však pro nás byly vlastně dobře. 

Co vás na metodě přitahuje, je asi jasné. Jak jste se k ní ale dostala? 

Už na vysoké škole, bude to asi dvacet let. Psychologii jsem studovala v polském Krakově, a už tehdy byla metoda součástí našeho studia. Tehdy mě přitahovaly východní nauky, takže mi to přišlo jako nádherné skloubení mého koníčku i profese. Metodu využívám terapeuticky, ale přijde mi důležitá také jako nástroj, který mohou používat terapeuti ke svému ošetření. A vlastně nejen terapeuti. Proto také letos na jaře vznikl dvouměsíční on-line program pro zdravotníky a další pomáhající profese, podle hesla – z prázdné nádoby nenaleješ. Když chceme pomáhat ostatním, potřebujeme být spokojení a naplnění sami. Je to tedy i základ pro to, jak dobře sloužit ostatním. 

Metoda vycházející z buddhismu někdy bývá zaměňována s jógou či meditací - v čem jsou podobné a v čem odlišné? 

Mindfulness se používá jako psychologická a terapeutická metoda nebo metoda osobního rozvoje, která nám má zprostředkovat kvalitnější život. V souboru nástrojů mindfulness se používá také meditace a pohyb. V lecčems se tyto nástroje překrývají, ale když se něčemu věnujeme z dlouhodobého hlediska, tak je důležité znát také cíl. V józe a v různých meditačních praktikách totiž může být cíl úplně jiný. Záleží potom jenom na jedinci, k čemu daný směr používá. 

S jakými problémy pomáhá lidem tato metoda ve vaší psychologické praxi? 

Primárně mi pomáhá být dobrým terapeutem. Nedovedu si představit dělat tuto práci bez toho, aby moje mysl spočívala v přítomném okamžiku, a tím pádem mohla být uvolněná, kreativní a naplněná psychologickým nadbytkem. Co se týká klientů, tak přicházejí ti s úzkostmi a depresemi, i ti, kteří mají jenom hodně stresu nebo syndrom vyhoření. Pak jsou tu ještě klienti, kteří se chtějí posouvat v osobní rovině někam dál na své životní stezce. Mindfulness s laskavostí vůči sobě je pro to hezkým nástrojem. Škála je tedy velká i pro lidi, kteří si chtějí život víc užívat a chtějí být víc spokojení jak ve vztazích, tak v různých dalších oblastech života. 

Co byste ráda řekla na závěr? 

Že bytí v přítomnosti právě v jarním období je asi nejsnazší, protože je kolem nás tolik krásy. Vidíme kolem sebe všechny rozkvetlé kytky, a lidi, kteří se oblékají méně a méně. Je důležité si i díky tomu připomenout, že když vidíme krásu venku, tak ji máme i uvnitř sebe. Nezapomeňme se tedy zastavovat, užívat si těchto krás, a v momentě, kdy přijde nějaká náročná situace, kterou vnímáme jako pohromu, tak si dovolme zahlédnout v ní záblesk pozvánky k růstu. Je to podobné jako s mým oblíbeným koupáním v ledové vodě. Na první dobrou to není úplně příjemné, ale zoceluje mě to. Ano, všímavost se praktikuje jednoduše v momentě, kdy je vše krásné. Dělat to ale v situacích, které jsou náročnější, to je potom ta pravá činka v posilovně. Jako psycholog a psychoterapeut už mám trochu pracovní deformaci. (smích) V momentě, kdy lidé přicházejí se svými problémy, už za nimi čuchám jejich potenciál.

Související

Jak bojovat s osamělostí?

Z osamělosti se v posledních letech stala civilizační choroba. Trápí především teenagery a seniory. Organizace ŽIVOT 90 natočila sérií videí s návody, jak s osamělostí bojovat.


Nechte tělo promluvit - začínáme s Core Energetics

Hned čtyři jednoduché prožitkové aktivity používané v Core Energetic si můžete vyzkoušet každý díky tomuto článku.


Core Energetics - hledá se zdravé jádro

Core Energetics je evoluční proces, který pomáhá lidem osvobodit jejich srdce. Říká to Petr Ekl, který se metodě věnuje.


Zpátky k tělu s Core Energetics

Jak se Petr Ekl jako odborník na oblast IT dostal k metodě Core Energetics, která je zaměřená nejen na energii, pohyb a dech? Jeho příběh nepřipomíná stereotypní pohled na každodenní život běžného “ajťáka”.


Nemoc vždy vzniká na úrovni psychiky. Příčinu je třeba hledat tam, říká psychosomatička

Simona Frydrychová, dnes odbornice na psychosomatiku podle Dr. Dahlkeho, se začala o osobní rozvoj zajímat před více než deseti lety. Její duševní transformaci odstartovala, jak už to ostatně bývá, velká osobní krize.