Foto: Se svolením Alexandera Paikerta

„Jóga je styl života. Cvičencům může přinést 4 typy zdraví," říká jogín Saša Paikert

Alexandr Paikert je jogín, který miluje pivo a se svými cvičenci chodí po lekcích popovídat do hospody (pokud je tedy nějaká otevřená). Přestože je józe už dlouhá léta oddán tělem i duší, zastává umírněný přístup a evidentně si rád užívá života, samozřejmě s mírou.

Zveřejněno: 18.07.22

„Když člověk dosáhne v józe určité úrovně, například se zocelí a upevní v disciplíně a sebeovládání, měl by začít vykonávat i další věci. Jednou z nich je právě i káma, neboli požitek. Kdo si tedy něco předem odpírá, ze strachu, že třeba „sejde z cesty“, jen si to odkládá do dalšího života. Podobně, jestliže má člověk nějaká přání, pak by si je měl, je-li to v jeho možnostech, splnit. Jen je samozřejmě třeba v tom nenacházet smysl života, to pak vede jen k závislosti. Pak se adept snadno vrátí k pohodlnosti a lenosti," dodává. 

Se Sašou, který se zaměřuje na Systém Jóga v denním životě, jsme se bavili o tom, jak cvičení jógy ovlivňuje čtyři typy našeho zdraví, jak tato tradice pohlíží na život samotný a také proč se indičtí jogíni nebojí smrti.  

Můžete nám na úvod říct, jak jste se k józe dostal?

Asi karmicky, protože jsem jógu dělal od dětství, snad už od tří let. Přišlo to spontánně, nikdo mě k tomu nevedl, stavěl jsem se třeba na hlavu a ukazoval dospělým různé cviky. Někdy mezi dvanácti a čtrnácti lety se mi dostala do ruky kniha Jóga, od staré Indie k dnešku. Vyšla v roce 1970 a já jsem ji úplně zhltal. Taky jsem v té době jezdil na koloběžce z Nového Města na Prosek cvičit jógu, zapisoval jsem si pozice a pak jsem je doma cvičil. Hrozně mě to bavilo.



Později jsem se od jógy vzdálil, podnikal jsem, založil rodinu. No a potom, někdy kolem roku 1998, mi kamarádi řekli, že k nám jezdí nějaký mistr z Indie, tak ať přijedu na satsang – setkání s mistrem. Tak jsem přijel. Časem mě jeho učení velmi zaujalo a po nějaké době jsem od něj přijal svou osobní mantru a stal se jeho žákem. Můj učitel se jmenuje Paramahansa Svámí Mahéšvaránanda (Svámídží) a právě od něj jsem se naučil Systém Jógy v denním životě, který už asi patnáct let jako cvičitel předávám dál. 

Co vás na Józe v denním životě nejvíc zaujalo a čím se liší od ostatních druhů jógy?

Tento systém jsem si vybral právě proto, že ho předává žijící, realizovaný mistr, což je velmi důležité.  Líbí se mi, že je to čistá, původní jóga, která se učí tak, jak se tradovala už tisíce let. Není tam nic navíc: žádné nové zvláštní cviky, žádné extrémní teplo, různé pomůcky a další výmysly. Za druhé je to opravdu kompletní systém, který třeba i úplného laika postupně vede k osobnímu rozvoji. Každá lekce má svůj řád. Záleží na každém, kam se na fyzické i duševní úrovni dostane. 

Hodně lidí dodnes jógu vnímá pouze jako tělesná cvičení. Jak ji vnímáte vy?

Pro mě je jóga životní styl a také ji tak učím. To znamená, že by se měla stát součástí naší každodennosti a pak se projevit především na psychosomatickém zdraví, kdy člověk získá nadhled a schopnost se dívat na věci s moudrostí a odstupem. Jóga také rozhodně není žádná víra, žádné dogma. Víru si totiž představuji tak, že věřím něčemu, na co nemám důkaz. Ale v józe si všechno učení může člověk ověřit praxí tak, že získané informace porovnává se svými zkušenostmi. Pak zjistí, že to do sebe všechno zapadá. V józe je zkrátka všechno empiricky ověřitelné. 

Co konkrétně se tedy s člověkem děje, když začne jógu cvičit?

Teď budu mluvit slovy svého mistra, který říká, že jóga nabízí čtyři druhy zdraví. Lidé v naší části světa řeší především fyzické zdraví. Chtějí dobře vypadat, nemít nadváhu, žádné bolesti... Když se jim tento první druh zdraví za pomoci jógy vyladí, může se dostavit další typ zdraví, a to psychické. To nastává, když se člověk postupně zklidní, uvědomí si, že nechce být od rána do večera v napětí, zbytečně se rozčilovat, spěchat a podobně. Naopak je čím dál víc vyrovnaný, radostnější, už nepropadá hněvu, zlosti, depresím a tak. 

Z toho potom vychází třetí druh zdraví. Když člověk nebojuje sám se sebou a se svými psychickými a fyzickými problémy, začne si přirozeně klást životně důležité otázky, jako například: Kdo jsem? Co tady dělám? Jaký je smysl mého života? Co bude po smrti? V té chvíli nastává zdraví duchovní. Začne rozpoznávat rozdíl mezi vírou a důvěrou, mezi vlastním poznáním a dogmaty.

A když má člověk tyhle tři druhy zdraví, pak přichází i zdraví sociální, kdy je společensky přijatelný, je tolerantní, vlídný, je kolem něj cítit klid a laskavost, dobře vychová své děti a tak dál. Ano, tohle všechno jóga přináší. Stačí, když člověk cvičí a postupně se otevírají jedna dvířka za druhými.  

To je samozřejmě postupný a možná i dost pomalý proces. Jakou radu byste měl pro lidi, kteří jsou nyní ve stresu a potřebovali by nějakou „rychlou první pomoc“?

Poradil bych jim opravdu začít cvičit jógu. Ze začátku klidně, stačí deset minut denně. Člověk nutně potřebuje fyzický pohyb, změnu. Pokud člověk provede vědomě jen několik cviků a zároveň se na ně dokonale soustředí, pak to přináší užitek. Je to vlastně i druh meditace. Postupem času začne zjišťovat, že se po těch deseti minutách cítí mnohem lépe, protože se na tu dobu odpojil od svého obvyklého stereotypu a zaměřil svou pozornost někam jinam. Časem si na tom vytvoří v dobrém slova smyslu závislost a tuto dobu, kdy se věnuje sám sobě, začne spontánně prodlužovat, protože mu to bude dělat dobře. 

Pak už ho negativní emoce nebudou tak ovládat?

Když člověk prožije tu změnu, která se s ním postupně stává, uvědomí si, že se do pohody dokáže dostat sám, nepotřebuje k tomu nic víc, než chvilku pro sebe a ten prožitek. Pak přichází něco jako vzpomínka a potřeba znovu si ten stav navodit, například právě skrze jógu, meditaci. Udělá to znovu a zjistí, že to funguje. Nicméně ta vlastní zkušenost je v tomto případě klíčová.

V souvislosti s meditacemi se hodně mluví o takzvané vědomé pozornosti, žití „teď a tady“…

Ano, to ale může být pro někoho dost náročné a k tomu se člověk dostává postupně. Každopádně, když chce někdo takovou rychlou radu, jak se vypořádat s negativními emocemi, tak právě tuhle techniku mu často doporučuji. Například když se kvůli něčemu rozhněvá, je dobré se v té chvíli, ve zlomku vteřiny, podívat sám na sebe. Pak uvidí někoho, kdo se strašně rozčiluje a vlastně je v tu chvíli legrační. V té chvíli se člověk okamžitě přestane brát tak smrtelně vážně a hněv se rozpustí. To ale samozřejmě vyžaduje určitou praxi. 

Jak učení jógy pohlíží na život jako takový a na jeho smysl?

Je třeba pochopit, že celý život je hra, stačí se na něj podívat trochu z nadhledu a zjistíme, že z pohledu celé planety, nebo dokonce vesmíru jsou naše titěrné živůtky a starosti naprosto směšné.  Většina lidí se ale stále bere smrtelně vážně, zároveň vůbec nepřemýšlí o tom, co bude, až z tohoto světa odejdou. Potom, když zestárnou a přiblíží se smrt, jsou najednou bezradní a dostávají strach. Myslím, že příprava na zánik vlastního těla je velmi důležitá. Člověk by se měl už během života zamýšlet nad tím, co tady po sobě vlastně zanechá, s čím na něj budou lidé vzpomínat. Tím samozřejmě nemyslím chtít, aby mi někdo stavěl pomníky, to už je zase ego. Spíš prostě šířit dobro. 

Může jóga pomoci se strachem ze smrti jako takovým? Myslím, že zejména v současnosti je to velké téma...

Myslím, že ano, určitě. Jogíni pohlížejí na smrt jen jako na transformaci. Třeba v Indii se smrti nikdo nebojí, berou to jen tak, že odloží tělo a někdy později si zas obléknout jiné, další. Také tam nikdo nepochybuje o tom, že to, co dělá v tomto životě, se mu promítne i v tom dalším. A to, co dělá teď, je důsledkem toho, co dělal v tom minulém životě. Prostě se tam věří na karmické zákony. Když budu citovat svého mistra: Až budeme tento svět opouštět, všechno tu necháme. To jediné, co si vezmeme s sebou, budou právě naše činy, naše myšlenky a jejich důsledky. A právě s těmi budeme žít v tom dalším životě.

 

Související

Diety dlouhodobě nefungují, jezte raději podle sebe, radí výživová poradkyně

Dnes zdravá strava většinou znamená zcela vypustit cukr, bílou mouku, ideálně veškerý lepek, zpracované potraviny – tedy víceméně vše, co nám chutná... Pokud se chceme cítit i vypadat dobře, je opravdu nutné tato pravidla striktně dodržovat? Podle výživové poradkyně Šárky Matouškové určitě ne....


Jak bojovat s osamělostí?

Z osamělosti se v posledních letech stala civilizační choroba. Trápí především teenagery a seniory. Organizace ŽIVOT 90 natočila sérií videí s návody, jak s osamělostí bojovat.


Nechte tělo promluvit - začínáme s Core Energetics

Hned čtyři jednoduché prožitkové aktivity používané v Core Energetic si můžete vyzkoušet každý díky tomuto článku.


Core Energetics - hledá se zdravé jádro

Core Energetics je evoluční proces, který pomáhá lidem osvobodit jejich srdce. Říká to Petr Ekl, který se metodě věnuje.


Zpátky k tělu s Core Energetics

Jak se Petr Ekl jako odborník na oblast IT dostal k metodě Core Energetics, která je zaměřená nejen na energii, pohyb a dech? Jeho příběh nepřipomíná stereotypní pohled na každodenní život běžného “ajťáka”.