Najdeme si klidné místo. Posadíme se na židli nebo na zem, podle toho, kde se cítíme lépe. Sedíme vzpřímeně, ale uvolněně, zády se o nic neopíráme. Zavřeme oči, ruce položíme na kolena, dlaněmi vzhůru.
- minuta: Volně, plynule dýcháme do břicha. Vědomě uvolňujeme obličej, ramena a celé tělo.
- minuta: Hluboce a svižně se nadechujeme do břicha (nádech na cca 4 sekundy), zadržíme dech (cca 10 sekund) a poté živelně vydechujeme ústy, ideálně se zvukem, úlevným oddechnutím si. Můžeme až teatrálně, mentálně se tak zbavujeme všechno nechtěného, tíživého, limitujícího.
Ve zbylém čase se zklidňujeme a navracíme k původnímu volnému, plynulému dechu do břicha. Pozornost můžeme pozvolna rozšiřovat z dechu na celé tělo a vnímat ho jako velké energetické pole. Užít si to…
S návratem nespěcháme. Až přijde čas, otevřeme oči, pak pomalu rozhýbeme prsty a ruce, nohy, ramena… Prostě jak to cítíme. Nespěcháme ani s prvními myšlenkami. Uvědomíme si ten prožitek, tu příjemnou změnu. Dopřejeme si ještě chvíli, než vstaneme a vrátíme se zpět do našeho dne.
Zdroj: Rozhovor s Petrem Ulrychem