Foto: Shutterstock

Západní způsob stravování ovlivňuje stav střevních hub a metabolismus

Je známý fakt, že mikroflóra v našich střevech hraje významnou roli v tom, jak naše těla zpracovávají potravu, kterou přijímáme, a mnoho dalších aspektů našeho zdraví.

Zveřejněno: 04.06.22

Většina dosavadních studií se zaměřila na bakterie, některé na viry. Výzkumy doposud ignorují další skupiny organismů, kterým se v našich střevech daří, jako jsou protisté, archea nebo houby.

Studie na myších prokázala, že konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin s vyšším obsahem rafinovaných sacharidů měla vliv na kolonie jejich střevních hub.  Tyto změny odpovídaly změnám ve způsobu, jakým těla myší přijatou potravu zpracovávala.

Nedávný výzkum provedený na myších i lidech naznačuje, že houby hostitelský organismus ovlivňují, nicméně jak přesně, zatím není známo. Je to proto, že není snadné rozlišit mezi těmi, které se v organismu vyskytují dočasně (z jídla nebo okolního prostředí), a těmi, pro které jsou naše střeva přirozeným domovem.

Centrum výzkumu zdraví při Univerzitě v Tennessee se proto ve vlastním výzkumu zaměřilo na houby, získané ze střev myší se stejným genetickým základem, ale od různých dodavatelů. Myši byly krmeny buď potravou bohatou na rafinované sacharidy, které jsou významnou složkou západního typu stravování, nebo vyváženou laboratorní stravou. Vědci následně zkoumali změny v množství a druzích hub v části tenkého střeva, zvaného jejunum. V něm se nachází největší a nejrozmanitější kolonie hub. 

Stálí obyvatelé



Prvním zjištěním bylo, že jak množství, tak druhy hub se u myší dramaticky lišily v závislosti na dodavateli. Analýza hub v granulích od dodavatelů a v granulích, používaných v laboratoři, však nepotvrdila, že přijímaná potrava je jejich zdrojem. To výrazně podporuje teorii, že tyto houby jsou ve střevech myší přítomny trvale.

Druhým výsledkem výzkumu byl překvapivý fakt: při konzumaci vysoce zpracovaných potravin klesal počet druhů hub v jejunu myší (v porovnání s klasickou stravou). Paralelně se projevily nepříznivé změny v metabolismu myších samců, například zvýšený objem v játrech uloženého tuku nebo hladiny triglyceridů a hormonů v séru jako je inzulin, leptin a ghrelin. Leptin napomáhá regulovat množství tělesného tuku, zatímco ghrelin podporuje chuť k jídlu.

Zvýšené hodnoty těchto ukazatelů znamenají nepříznivé změny v metabolismu. Paralelně byl v těchto případech prokázán zvýšený výskyt hub rodu Thermomyces a naopak pokles množství hub rodu Saccharomyces.

Celý výzkum byl publikován v odborném časopise Communications Biology. Jeho autoři jej shrnuli takto: „Potvrdilo se, že počet a typy kolonií hub ve střevech zdravých myší jsou ovlivněny externími faktory, včetně přijímané potravy, a úzce souvisí se změnami metabolismu. Účinek konzumace vysoce zpracovaných potravin je především v trvalých změnách množství a typů hub, které jsou na rozdíl od myší krmených laboratorní stravou spojeny s nárůstem tělesné hmotnosti“.

Jednou ze slabin výzkumu je to, že odhalil pouze vztah mezi přijímanou stravou, střevními houbami a metabolismem, ale nepoukázal na žádné příčinné souvislosti. Existuje například předpoklad, že strava je příčinou změn v koloniích bakterií, které naopak ovlivňují metabolismus a mykobiom.

 

ZDROJ

Související

Šárka Matoušková, výživová poradkyně

Pracovala v Nutriční poradně v Praze, nyní se věnuje individuální práci s klienty. Aktivně se věnuje sportu a miluje italskou kuchyni.


Diety dlouhodobě nefungují, jezte raději podle sebe, radí výživová poradkyně

Dnes zdravá strava většinou znamená zcela vypustit cukr, bílou mouku, ideálně veškerý lepek, zpracované potraviny – tedy víceméně vše, co nám chutná... Pokud se chceme cítit i vypadat dobře, je opravdu nutné tato pravidla striktně dodržovat? Podle výživové poradkyně Šárky Matouškové určitě ne....


MARGIT SLIMÁKOVÁ: BĚHEM HUBNUTÍ JE ZÁSADNÍ VNÍMAT SVÉ TĚLO

Známá expertka na zdravý životní styl a výživu nám prozradila, proč je lepší si během hubnutí dopřávat než se omezovat, co si myslí o přerušovaných půstech a léčbě stravou a jak podle ní se stravou souvisí současná pandemie.


Nemoc vždy vzniká na úrovni psychiky. Příčinu je třeba hledat tam, říká psychosomatička

Simona Frydrychová, dnes odbornice na psychosomatiku podle Dr. Dahlkeho, se začala o osobní rozvoj zajímat před více než deseti lety. Její duševní transformaci odstartovala, jak už to ostatně bývá, velká osobní krize.


Růže z Jericha mýtů zbavená

Růže z Jericha je známá svou schopností „vstát z mrtvých“ ve chvíli, kdy už jí na první pohled není pomoci. Je hojně používaná na Středním východě k léčbě řady potíží, mezi které patří artróza, metabolická a respirační onemocnění, diabetes a další.