Z materiálního hlediska bychom to mohli přirovnat k používání automobilu. Když dostatečně nenačerpám palivo a mám energetický deficit, nemohu dojet tak daleko, jak bych si třeba přála. Když se zároveň o svůj vůz dostatečně nestarám, nedávám ho do servisu, nemyji, rychleji se opotřebuje a přestane mi sloužit. My lidé navíc nejsme jen nějaký přístroj. V našem případě je tedy vše ještě daleko složitější.
Podle východní medicíny máme čtyři části osobnosti - mentální, fyzickou, emocionální a spirituální. Všechny tyto čtyři složky bychom měli kontinuálně rozvíjet, i když v určitých etapách života pochopitelně některé převládají. Například v dětství je to převážně ta fyzická, zatímco mentální a spirituální třeba až v pozdějším věku. Zároveň platí, že podpora jedné složky nám může pomoci posílit ty ostatní. Proto jsou také staří lidé oplývající mentálním a emocionálním zdravím mnohem méně nemocní. Tyto silné pilíře jim zkrátka pomáhají rozvinout i jejich fyzickou stránku, která už třeba začíná chátrat. Pokud tedy například fyzicky cvičíme, posilujeme tím nejen své tělo, ale i mysl, protože pohyb nás učí disciplíně. Skrze něj trénujeme svou vůli, zklidňujeme myšlenky a postupně se nám tak mění pohled na sebe sama i na druhé.
Rovnováha nade vše
Ájurvéda pro zdraví používá nádherný termín swastha, což jinými slovy znamená „stát sám při sobě“. Védská definice zní: „Ten, kdo je upevněn v já, kdo má vyrovnané dóši (regulátory, tři základní energie), kdo má vyrovnané agni (vnitřní oheň), řádně formovanou dhátu (tkáně), patřičné vylučování - mál (stolice), jemuž dobře fungují tělesné procesy, a jehož tělo, mysl, duše a smysly jsou naplněné blažeností, se nazývá zdravým člověkem.“ To je velmi nadčasová a hluboká definice. Právě zmiňovaný vnitřní oheň je onou jiskrou v člověku, která souvisí nejen s myslí, ale i se zdravým trávením. Proto také mají staří mudrcové takové ty „plamínky“ v očích. A proto jsou velmi vitální.
Jak už jsem zmiňovala, životní styl se propisuje do umění každodenního života. Takže to není o tom udělat něco pro sebe jednou za čas, ale každý den sama sebe vyrovnávat. Například když hodně pracujeme, musíme i hodně odpočívat. Když sportujeme, musíme hodně regenerovat a zdravě jíst. Podle ájurvédy zkrátka všechno v našem životě potřebuje určitou rovnováhu a řád a všechno by mělo směřovat k tomu, že opravdu porozumíme svému tělu, mysli a existenci. To pak má podle západního pohledu vést ke smysluplnému životu. Z pohledu východu je však naším cílem dojít k takzvané realizaci neboli nirváně, tedy k přetnutí kola karmických zrození a splynutí s božskou existencí.
ZDROJ: https://www.psychologist.cz/
