Podobně příjemná může být procházka po písečné pláži podél moře. Po takové procházce se zřejmě budete cítit hezky. Právě jste si totiž užili jedné z forem groundingu, tedy strategie a procesu biosyntézy, který zahrnuje aspekty mentální, emoční i tělové. Biosyntéza předpokládá, že tělové ego napomáhá budovat psychické ego. A proto i tímto druhem chůze můžeme jít zdravě naproti sami sobě.
Pokud kolem sebe nemáte ideální rozlehlou přírodu, můžete začít jednoduše – stáním na místě. Však se také grounding překládá do češtiny jako uzemnění. Stačí vám na to park, kde si sundáte boty a ucítíte pevnou půdu pod nohama. Pokud se rozhodnete pro chůzi, vnímejte každé zvedání chodidla od země, přenesení váhy a další dotyk bosé nohy se zemí. Zjistíte, kolik věcí jindy děláte úplně automaticky.
Můžete ale také sedět. Dotyk země prostě poskytuje oporu, bezpečí, hranice. Výhodou ve městě je, pokud vlastníte dům se zahradou – může být příjemnější bezpečně posedět a odpočinout si na zemi, kterou dobře znáte. Každopádně je důležité, že věnujete pozornost právě vykonávané činnosti, i když vypadá jako nicnedělání. Proto se o groundingu někdy také mluví jako o zpřítomňování.
Proč to vše dělat? Prohloubení kontaktu se zemí (ale i se židlí) podporuje tělového uvědomění, přináší větší stabilitu, která se může přenést z fyzické úrovně také do oblasti subjektivního prožitku. Pocity stability a opory těla vedou k fyziologickému zklidnění na úrovni dechu, tepu, či svalového tonu, a můžete si všimnout svého zklidněného a prohloubeného dechu.
Práce s dechem je součástí podobných jednoduchých technik, které můžete zařadit do svého repertoáru. Vědomý dech zároveň buduje i větší kapacitu pro seberegulaci. Velmi dobře funguje metoda nádech–zadržet–výdech s tím, že při každém kroku počítáte do čtyř. Ideálně tedy rychlostí, která vám dělá dobře.
Zkusit můžete i jógový „střídavý dech“, kdy si prstem lehce zmáčknete pravou nosní dírku a levou se nadechnete. Druhým prstem pak stisknete levou nosní dírku, pravou při tom uvolníte a vydechněte skrze ni. Střídejte tímto stylem nosní dírky a několikrát opakujte.
Další drobné cvičení můžete vyzkoušet jako další krok po dýchání, kdy jste klidnější. V další fázi se uzemníte, že si začnete uvědomovat své okolí. Jednoduše si ho pojmenujete a nahlas nebo duchu dáte dohromady:
- pět věcí, které právě vidíte
- čtyři věci, kterých se dotýkáte
- tři věci, které zrovna slyšíte
- dvě věci, které cítíte (nosem)
- jednu chuť, kterou zrovna cítíte v puse
Důležité je vědět, že životní zdroje každého z nás jsou vždy přítomny. Často si jich ale nejsme vědomi, nebo s nimi nejsme v kontaktu (třeba vzhledem ke stresu), a tak z nich nečerpáme. Biosyntetická terapie pomáhá člověku se s vlastními zdroji kontaktovat a navíc jich využívat k dosažení emoční rovnováhy, k vyváženosti v těle, v mysli, ve vztazích, v životě.
Inspirace a konkrétní tipy, jak vnímat své tělo jako zdroj:
- prohloubené vnímání těla
- vědomé dýchání
- uvolňování se
- protahování
- spontánní pohyb
Tradiční postupy i moderní aplikace zaměřené na
- meditaci
- relaxaci
- koncentraci
Uvědomte si také, jak dobře sami sebe vnímáte. Psychoterapeut Martin Hofman samozřejmě potvrzuje vlivy výchovy, rodiny, kulturní vzorce, například když cítíte smutek, ale slyšíte “nebreč”. Obdobně fungují slova: “nevztekej se, uklidni se, neřvi, neběhej, to nemůže bolet”.
To vede k odpojování od svých pocitů, a víc a víc od své přirozenosti. “Jsme pak víc v masce, nevědomých programech a zajetých vzorcích mysli a pocitů. Cesta je dělat kroky k sobě, zavřít oči, vnímat svůj dech, své tělo, své emoce,” popisuje. Můžete reflektovat své myšlenky, vnímat jak přemýšlíte, zda se netočíte kruzích. Podle Martina Hofmana je možné začít i sám, ale vždycky je to jednodušší s někým: “Ve vztahu se rozvíjíme, regulujeme se a rosteme.”
